1 POLITICKÁ ARÉNA

Jak jsem „zasedal” v Senátu

Jak je obecně známo, v Senátu nebyla schválena novela ústavního zákona zakotvující právo občanů podílet se na obraně státu.  V této novele samozřejmě nešlo o jakési právo „střílet teroristy“, či se neomezeně ozbrojovat, jak jsme občas slýchali z úst medií a některých politiků.

Celý průběh jsem sledoval z galerie a musím říci, že celý průběh hlasování byl poněkud zvláštní.  Napřed senát vysokou většinou hlasů (43 pro, 1 proti, 15 se zdrželo) podpořil petici „Proti regulaci zbraní a sebeobranných prostředků ze strany EU“, kterou podepsalo již 110 000 občanů.  V usnesení se mimo jiné říká „není důvod, aby Česká republika omezovala nad rámec nezbytný pro boj s terorismem právo českých občanů držet zbraň pro osobní obranu“.

Senát se tak ocitl v poněkud schizofrenní situaci… napřed vysokou většinou hlasů podpořil výše uvedenou petici a tím uznal, že se petentům děje ze strany EU křivda.

Poté ovšem těsně odmítl podpořit novelu ústavního zákona, která prošla vysokou většinou hlasů sněmovnou a která by toto bezpráví mohla minimálně částečně zhojit.  Pro novelu hlasovalo 28, proti bylo 19 a zdrželo se 12 senátorů.   Ke schválení potřebnou 3/5 většinou tedy chybělo 8 hlasů. Ti, kdo novelu nepodpořili byli, čest výjimkám, především senátoři za ČSSD, KDU-ČSL a STAN.  Někteří z nich se, musím říci, zcela alibisticky zdrželi. Výsledek byl samozřejmě stejný, jako by byli proti… ale asi měli pocit, že to tak vypadá lépe. Jak kdo hlasoval lze nalézt zde, velký dík patří senátorům za ODS a dalším kteří novelu podpořili.

V průběhu rozpravy jsem občas propadal naprostému zoufalství, hlavně proto, že jsem z galerie neměl žádné právo do debaty zasahovat a evidentní, slušně řečeno “pochybení” opravovat.

Přitom v tomto případě neobstojí argument o nedostatku informací… novela „ležela“ v senátu od konce června a času na seznámení se s problematikou bylo tedy více než dost.  Dostatek technických informací také všichni dostali od  zainteresovaných občanů, a to jak písemně tak i na osobních schůzkách.

Přesto bylo z projevů nesouhlasících senátorů často jasné, že nevědí, o čem mluví, či to alespoň předstírají.
Důvod tohoto postupu mi byl a dosud je zcela nejasný… galerie byla plná lidí, kteří byli s problematikou detailně seznámeni, a ti, kteří se pro velký zájem už na galerii nevešli, sledovali jednání z infocentra. Lidí, kteří problematice rozuměli, tam tedy bylo více než dost.  Co si o senátorech, předvádějících veřejně zcela elementární neznalost problematiky pomysleli, není snad třeba říkat.

Vůbec nejabsurdnější pro mne byl projev senátora Martínka z ČSSD. Stěžoval si, že mu někteří občané skrytě či otevřeně „vyhrožovali“, že pokud novelu nepodpoří, nebudou ho volit.

Často je diskutován problém, že řada občanů nedostatečné chápe smysl a postupy zastupitelské demokracie… ale že to nechápe senátor a ještě to veřejně předvádí, je na hranici absurdity.
Postavení a funkce senátora není přece nějaké „bohem dané“ privilegium.  Je důsledkem svobodné volby občanů, kteří volí svého zastupitele proto, aby hájil jejich zájmy. A když je nehájí či přímo hájit odmítá, nevolí ho a volí někoho jiného.  Že to nechápe člen ČSSD po posledním volebním fiasku je nepochopitelné… a že tento postup dokonce pokládá za vyhrožování, svědčí o tom, že se ČSSD příliš nepoučila.

Věc je přitom prostá… pokud mi v servisu špatně opraví auto, jdu příště jinam… zvláště pak, když ještě místo omluvy remcají.  A ve volbách to funguje úplně stejně, i když s delším časovým posunem.
 
Novelu nakonec nepodpořil ani senátor Čunek s argumenty, které jsem v osobním rozhovoru slyšel již od jiných senátorů. V zásadě vypadají rozumně.. takto navržená novela nepomůže, tak ji pojďme společně udělat pořádně. Bohužel, jako vždy, je “ďábel ukryt v detailu”.  Takže zaprvé.. je všeobecně známo, že právníci občas pravdu mají a občas nemají… a pozná se to až  “v procesu” samém.. takže není důvod to nezkusit.  Zadruhé – navržená novela měla smysl i symbolický, jejím zamítnutím byla zdůrazněna symbolika úplně jiná (My vám nepomůžeme).  A nakonec – názor “udělejme to pořádně” naprosto popírá reálnou situaci danou změnou složení parlamentu a časové hledisko, protože lhůta k implementaci skončí koncem příštího roku.  Přesněji řečeno.. teoreticky návrh vypadá správně, ale není realizovatelný. Cui bono?
 
Za zmínku stojí i postoj Jiřího Diesntbiera, který je trvale neměnný. Řečeno stručně – zbraně v rukou občanů jsou pro něj něco ideově neakceptovatelného, a stejně neakceptovatelný, ba přímo svatokrádežný, je pro něj odpor proti čemukoliv, co pochází z úrovně EU.

Pokud pohlédneme do blízké budoucnosti,  dopustím se i já, nejen dle senátora Martínka, „vyhrožování“ připomínkou, že příští rok se bude obměňovat 1/3 senátu.  A vzhledem k MV ČR publikovaným odhadům dopadů směrnice na majetky občanů, které měla právě zamítnutá novela odstranit či zmírnit, může si již dnes řada z nich spočítat, kolik je to bude stát. Zda a jaké z toho vyvodí důsledky je již věc jiná.  A ty důsledky nebudou zanedbatelné. 

Měl jsem možnost si návrh Ministerstva vnitra na implementaci směrnice prostudovat ve fázi připomínkování a pevně věřím, že ho Poslanecká sněmovna ve versi, kterou jsem si přečetl, zamítne, a to hned z celé řady důvodů.  Věcně totiž akceptuje směrnici v plném rozsahu a je tedy v přímém rozporu s usnesením senátu, který vládu vyzývá, aby “důsledně dbala na ochranu práv oprávněných držitelů zbraní, zejména pak u těch částí směrnice, kde omezující či zakazující ustanovení zjevně nemají souvislost s avizovaným bojem s terorismem”. Pro ty, kteří neznají detaily jde nejen o zbraně samonabíjecí, ale třeba i o povinnou registraci předovek a klasických “poplašňáků” a nutnost na ně získat “zbrojní průkaz”.

Pokusil jsem se, na základě podkladů MV ČR, spočítat finanční dopady tohoto nesmyslu a vyšlo mi číslo v rozsahu 5-10 miliard Kč (tento rozdíl je dán technickou nejasností směrnice).  Tyto prostředky zaplatí, ať přímo či nepřímo, nejen majitelé zbraní, ale i všichni ostatní občané, protože administrativní náklady hradí stát z daní občanů. Občané budou tedy připraveni nejen o svá práva, ale i o své majetky.

Dalším důsledkem bude dopad na bezpečnostní situaci. Občané našeho státu neodevzdali své zbraně ani v doně nacistické okupace.  Nepochybně to neudělají ani teď a řada zbraní se přesune mimo legální sféru. Toto riziko pokládá za velice vážné i samo Ministerstvo vnitra a není důvodu mu to nevěřit.
A v neposlední řadě dojde na dopady politické…  z historie je známo že zbraně v naší novodobé historii občanům sebrali nacisté a po nich komunisté. A teď to dělá EU.Přitom jde o problém zcela konkrétní a hmatatelný (každý dotčený si snadno spočítá o kolik peněz on osobně přijde či kolik bude muset zaplatit).  Je tedy nepochybné, že to lidé zohlední ve svých politických postojích a vztahu k EU.


Již dnes je totiž jasné, že zamítnutím novely odpor proti  zcela nesmyslné “odzbrojovací” směrnici nekončí. Občané si totiž začínají uvědomovat, že pádem komunistického režimu nenastal automaticky “ráj”, jak mnozí doufali, a že se o svá práva a svobody musí být schopni poprat, jinak o ně přijdou. Těch 110 tisíc podpisů pod peticí je toho důkazem.  A lze očekávat, že tento trend bude pokračovat.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.